Já a kočky

1. prosince 2011 v 18:37 | Moniska |  Moniska píše
Dříve jsem neměla kočky nijak zvlášť v lásce, ale jako zvířátko které mám ráda bych je neodmítla. Až v poslední době jsem podlehla jejich kouzlu a začala je obdivovat. Jejich fascinující schopnosti a nádherné šelmovské oči. Jsou tak nezávislé a zároveň působí zranitelně a roztomile. Opravdu mají své kouzlo, kterému jsem neodolala.
Nejradši mám normální vesnické miciny, kočky domácí. Troufám si říct že ze všech plemen koček mají největší osobnost a každá z nich dokáže být jiná. Kousek od babičky domu je u paneláku krásná kočička (nebo kocourek?), je obyčejně mourovatá a má zelené oči, ale jedno je zraněné. Bydlí venku a někdo ji tam krmí whiskasem a dává vodu. Je to úžasnej mazlík, často mi už skočila do náruče. Nikdy neodmítne pomazlení. Kdybych měla dostat kočku, chtěla bych spíše hravou a mazlivou než tu, která škrabe a drape kdykoli ji vezmu do náruče a ona nechce. Babička má úžasné zrzavé koťátko, kdykoli se ho někdo dotkne tak vrní. Pořád chodí za lidmi a je pravým opakem jeho mourovatého brášky, který před lidmi spíše utíká, ale když ho chytnu, pomazlit se nechá. Je nádherný, jako plyšáček, ten zrzeček má také své kouzlo, ale je takové nesouměrné, má velké oči a velkou hlavu, delší krk, pěkné bříško ale kratší nožičky. Ale když ke mě přiběhl, hned jsem se do něj zamilovala.

Ne že bych se chystala pořídit si kočku. Nikdo z rodiny kočky moc nemusí (nevlastní táta nemá moc rád žádná zvířata), nelíbí se jim ty zelené oči, mě ale fascinují. Vypadají takové magické a kouzelné. Kdybych měla nějakou micku a nechala jí běhat venku, určitě by lezla k sousedům. Nejsou zrovna nejpříjemnější, myslím že by jí snad nic neudělali, ale mohli by si na ni stěžovat, a jak to potom kočce vysvětlit, že. Uvnitř by běhat kočka nemohla, to nesmí žádné moje zvíře, máme krémové koberce a křesla, všechno takové nové a kdyby se tam objevil nějaký škrábanec, rodiče by to nepřežili. Nedejbože kdyby se připletla pod nohy nebo se o ně otřela pro pohlazení. Tříletá sestra by ji tyranizovala.
I v mém pokoji by o nešlo, nevím jestli by byla spokojená a kdyby si udělala škrabadlo z mé postele, taky by to s ní dobře nedopadlo. Nehledě na to že rodiče říkají že hrozně smrdí. Na kočku bych neměla v žádném případě čas.

Z čistokrevných koček mám moc ráda mainské mývalí a radgollky. Nejenže jsou nádherné, ale také milé, mazlivé a hravé.
O mainských mývalích kočkách jsem se poprvé dozvěděla v pořadu "máte mě" na ČT 1, pak jsem si o nich něco přečetla na internetu a stali se mými nejoblíbenějšími kočkami.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dendomačiatko Dendomačiatko | Web | 1. prosince 2011 v 19:02 | Reagovat

Nádherne si to popísala, mačky sú famózne.

2 Peťa & Dany Peťa & Dany | Web | 1. prosince 2011 v 19:10 | Reagovat

Já kočky zbožňuju, mám i kocourka Mikiho :-D Kočky jsou poklad ;-)

3 Sarafína Sarafína | E-mail | Web | 1. prosince 2011 v 23:01 | Reagovat

U mě to s kočkami bylo tak, že jsem je nejdřív měla za nejoblíbenější zvířata, ale nakonec jsem se naprosto zbláznila do lvů a kočky moc nemusela. Ale to všechno bylo tak ve školce, od první třídy už jsem měla kočky docela ráda, ale psy jsem měla pořád nejradši. Když jsem ale narazila na blog Dendomačiatka a Bílé labky, tak jsem na kočky změnila názor a teď jsou to jedny z mých nejoblíbenějších zvířat :).
A krásně jsi je popsala.

Mimochodem, beru Tě zase jako SB ;) :).

4 Áďa Áďa | Web | 2. prosince 2011 v 17:09 | Reagovat

O mainských mývalích jsem se také dozvěděla až z "Máte mě" :)

5 *Niky & Endy* *Niky & Endy* | Web | 5. prosince 2011 v 14:56 | Reagovat

Ahoj,promin jsem si toho nevšimla až mi přišel desing,pokusím si ho co nejdřívě udělat zatím ;)) Jinak kočičky jou krásné ;)^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama