Vlk obecný

28. září 2010 v 14:21 | Moniska |  Šelmy žijící u nás
Vlk  je největší psovitá šelma. Samice bývají menší než samci, velikost vlka záleží také na poddruhu. Vlci žijící na severu jsou obecně větší než poddruhy z areálu.Vlk se na první pohled podobá Československému vlčákovi, liší se od něj však v několika drobnostech. Má širší a zašpičatější hlavu, šikměji postavené oči a a kratší, výraznější trojuhelníkové uši.

                       
                       Chceš se o vlcích dozvědět víc?Klikni na celý článek!



Vzhledem k sociálním vazbám a způsobu jejich vzniku jsou téměř všichni členové příbuzní.Základem každé vlčí smečky je alfa pár. Smečka vzniká spářením samce a samice na konci zimy a později je rozšířena jejich mláďaty. Mláďata začnou cestovat s rodiči až na podzim a zůstávají s nimi celou zimu, aby se naučila lovit.
Díky tomu, že se vlci páří až 22 měsíčním věku, nedochází v období rozmnožování k žádným konfliktům a alfa pár se spáří znovu. Smečka zůstává pohromadě. I když mláďata z prvního vrhu často rodiče předčasně opouštějí, později se k nim opět znovu vracejí. Pokud bychom uvažovali nulovou úmrtnost a velikost vrhu štěňat, skládala by se smečka před dvěma lety ze 14 jedinců. Ve skutečnosti bude ve smečce okolo 7 jedinců.
Příležitost k rozdělení smečky přijde třetí zimu. Mláďata z prvního vrhu jsou již dospělá a začínají si hledat partnera. Vzniká rivalita mezi nimi a alfa párem nebo mezi nimi navzájem, případně touha najít si partnera z jiné smečky. Výsledkem je narušení starých sociálních vazeb díky silné rivalitě nebo vznikem jiného, silnějšího vztahu.K definitivnímu rozdělení dojde v době výchovy mláďat. Mládě si vytvoří vlastní doupě oddělené od doupěte smečky.
Pokud, až vyrostou mláďata, se znovu setkají z původní smečkou, mohou se opět spojit dohromady. Když se nesetkají, vytvoří si vlastní smečky a půjdou každý svou cestou.
Další z možností, kdy dojde k  rozdělení smečky, je smrt jednoho nebo dvou vůdců. V prvním případě může(ale nemusí) dojít k rozdělení vlivem sociálního napětí způspbené spory o vůdcovství.
V druhém případě způsobí smrt obou vůdců velký sociální otřes a následné spory o postavení ve smečce většinou smečku rozloží.Smečka se rozdělí na jednotlivé páry a ty vytvoří základ novách smeček.
Proč se velikost smečky pohybuje  mezi 4-7 jedinci? Proč to není více nebo méně?Je to především z těchto čtyř důvodů:

Nejmenší počet jedinců nutný pro nalezení a bezpečné ulovení kořisti.
Vlci většinou loví kořist mnohem větší než jsou sami, takže jeden samotný vlk by z ulovením měl problémi a mohlo byt to být nebezpečné. Skupina vlků kořist nejen rychleji najde, ale také rychleji uloví. Při pronásledování se mohou střídat nebo může např. část smečky kořist nadběhnout.

V zimě se vlci sdružují do smeček, které mohou mít příležitostně až 20 jedinců. Smečky větší naž 25 jedinců jsou však velmi vzácné. Smečky mohou během roku také vznikat či zanikat, některé jen na určitou dobu, jiné na pořád. Ve smečce platí přísní hierarchie, ve které má každý člen své postavení. Ovšem nesmíme si plést vlčí smečku s vojensou jednotkou, tak jednoduché to není. Struktura vlčí smečky je dynamická a může se měnit v závisloti na celé řadě faktorů.
Hierarchie je pro vlky velmi důležitá. Velký význam má hlavně v období rozmnožování, při lovu, při krmení, při ochraně území a vůbec vždy, když je smečka pohromadě, což znamená, že téměř pořád, protože smečka tráví většinu času pohromadě.
Hierarchie vlčí smečky je organizována ve dvou linií:jedna pro samce, druhá pro samice. Jak jsem se již zmínila, hierarchie smečky je velmi proměnlivá, může být jiná v období rozmnožování, přo hře a při lovu.

V čelé celé smečky alfa vlk a vlčice, kteří tvoří alfa pár. Termín alfa, vzniklí při popisu chování zvířat žijících v zajetí, je však poměrně zavádějící. Jedinec alfa ne vždy vede lov, nebo jde v čele smečky a ani nemusí jíst dřív než ostatní. Jedinec může být alfou dokonce jen za určitých okolností a nebo při určitých činostech (třeba pouze při lovu).Alfa ale vždy používá úctu ostatních čelnů smečky.
Alfa pár má jako jediný ve smečce právo pářit se. Toto právo si alfa vlčice vypomáhá pomocí silných aromatických látek, které přebijí vůni ostatních samic. Když alfa samec nejeví o samici zájem, spáří se s ní níž postavený samec(většinou beta).Matka mláďat ale může být vždy jen alfa samice.
Alfa páru jsou podřízeni ostatní členové smečky, z jichž nejvyšší postavení má beta vlk a beta vlčice.
Jedinec beta může jako jediný ohrozit pozici alfa.
Ostatní zvířata vytvářejí hierarchii s 2-3 letými jedinci na vrcholu a jednoletými jedinci vespod.
Mláďata si také vytvářejí vlastní sociální strukturu, ale bez ohledu na pohlavý.Uplně nejnižší postavení ve smečce má jedinec omega.Tento jedinec už do smečky vpodstatě nepatří, protože nemá žádná práva. Je to obětní beránek, je zaháněn od žrádla a někteří členové smečky směřují proti němu bezdůvodné útoky.
Hierarchická struktura je dána rovnováhoi sil. Zespodu působí tendence k sociální expanzi a proti ní působí snaha nadřazených zvířat udržet si svoje místo.Změny v postavení se často rozhodno ujediným bojem. Prohraný boj způsobí na určitou dobu psychický tak silná, že zvíře může poklesnout o několik hodnostních stupňů.Tyto souboje končí však opravdu málokdy zraněnm nebo dokonce smrtí.
Pokud je smečka tak velká, že když se najedí nejsilnější členové, nezbude z kořisti vůbec nic, ti na které nezbylo se odeberou na další lov. Pokud se toto děje často, nakonec dojde k rozdělení smečky. Samozřejmě tento faktor závisí především na kořisti, například ze 400 kilogramového losa se nasytí jen 40 jedinců.
Aby smečka mohla normálně fungovat, je nezbytně nutné, aby si každý člen vytvořil sociální vztah ke všem ostatním.



Vzorstlí karibu, jeleni nebo pižmoni jsou příliš velcí, aby je dokázal samotný vlk skolit. Proto vlci vždy loví ve smečce. V otevřených lesí nebo tundře bývá máokdy takové prostředí, aby umožnilo úkryt a následný útok. Proto když se smečka vlků přiblíží k kořisti(např. pižmoň nebo divoké prase),je už zpravidla připravena na útok v kruhovitém postavení. Při tomto postavení není vlk rovnoceným soupeřem proti rohům a kopytům pižmoňů nebo divokých  prasat, a tak smečka začíná boj nervů a soustřeďuje se na to, aby jejich kruhovité postavení narušila. Vlci stále obíhají okolo této kořisti, a tím ji nutí měnit pozici, aby tak měly svého útočníka stále na očích. Často tato taktika nemá úspěch, ale když mají vlci štěstí, stratí tato kořist nervy a rozběhne se. Okamžik stačí vlků na to, aby zpozorovali slabé nebo mladé zvíře a zaůtočili na ně. Když vlk zakousne  svou kořist, přisěchají mu ostatní na pomoc a strhnou ho k zemi.
vlk


Zdroj: naturfoto.cz
Zdroj: naturfoto.cz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kettka Kettka | Web | 28. září 2010 v 18:28 | Reagovat

a kde ty vlastně bydlíš? :-)

2 Pacička Pacička | Web | 28. září 2010 v 19:30 | Reagovat

Krásný článek!

3 kettka kettka | Web | 28. září 2010 v 19:33 | Reagovat

já bydlím v Jalubí to je u Uherského Hradiště...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama