Ve vzpomínkách moje kočkovitá šelma Čertík

27. září 2010 v 15:56 | Moniska |  Moje šelmy
Když mi bylo pět let, dostala jsem černé kotě, narodilo se babiččině kočce Micicně, ani jsem nevěděla co je to za pohlavý, ale prostě jsem ho pojmenovala Čertík.


Vodila jsem ho na kšírkách, když ho někdo chtěl dát ven, tak jsem hystericky začala brečet že ne, hrozně jsem se bála, že uteče(teď bych si za to nejradši nafackovala).
Pak přišel den, kdy jsem dostala příležitost splnit si svůj sen, dostat štěně, sle jen v případě, že čertík půjde z domu. Ani se mě neptaly, spíš mi to oznámili, jelikož jsme ho měly v domě, nevěděli jsme, že něco jako škrabadlo existuje, takže nám Čertík poničil veškerý nábytek, navíc jak vyrostl, začal vyskakovat na kuchyňkou linku.
Takže hned druhý den, jsme jely Čertíka dát zpátky k babičce.Teď se doplatilo na to, že jsem ho vodila na kšírkách. Jednoho dne utekl dvařmi když babička zapoměla zavřít, a už se nevrátil.
Ještě ten den jsme si jely pro kříženku labradorského retrívra.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kettka Kettka | Web | 27. září 2010 v 18:14 | Reagovat

jé... já bych si nejratši nechala i kočičku i pejska...ale chápu že tobě na vybranou nedávali..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama